Jdi na obsah Jdi na menu

Základní informace

 

Jmenuju se Michal Petira, je mi 21 let, narodil jsem se a žiju v Trutnově a pracuju jako praktická sestra při vyšším odborném studiu oboru nutriční terapeut v Praze.

ulogo.4.jpeg

Vždycky jsem míval pocit, že mám na víc. Jako malý, obtloustlý kluk s vyšším cholesterolem, než je norma a holky pro něj byly cizím pojmem, byl mou radostí hlavně počítač. Neměl jsem snad žádné jiné zájmy, než počítačové hry, a tak mé dětství bylo převážně prosezené doma za obrazovkou.

Když přišla puberta, vše se to změnilo. Holky, alkohol, párty až do rána. Prohýřené, prohulené a prochlastané noci byly mým hobby. Obdivoval jsem lidi, kteří to někam dotáhli, především v oblasti sportu. Žasnul jsem nad těmi, ke kterým jsem měl daleko, ale i nad těmi z mého blízkého okolí. Při tom všem mě štvalo, že já se něčemu takovému nemám, ačkoli jsem strašně toužil se sebou něco dělat.

Nešlo to. Nešlo to dlouhou dobu a když už jsem se do něčeho pustil, netrvalo dlouho a sekl jsem s tím. Ve výsledku jsem byl vždy naštvanej sám na sebe a mohl jsem si leda tak bědovat, co jsem to za budižkničemu.

Z toho všeho co mě u sebe samotného štvalo byly následující věci:

  • kolik peněz utratím za párty, cigarety a alkohol a jak moc si tím vším ničím zdraví
  • kolik času ztrácím děláním nepodstatných věcí, namísto abych se jakkoliv rozvíjel
  • o kolik možností se v životě připravuji svým nicneděláním
  • že se bojím názorů ostatních
  • že proplouvám životem, namísto abych se pevně chopil kormidla a někam to dotáhl
  • že nežiju podle toho, co si myslím, že je správné

 

"Štěstí je, když to, co si myslíte, co říkáte a co děláte je v harmonii."
Mahátma Gándhí

 

V duchu Gándhího citátu se nese hlavní myšlenka toho, co právě teď dělám, na čem pracuju.

Ve svých jednadvaceti letech jsem se konečně pořádně rozhoupal k tomu, aby tomu tak bylo. Aby to, co si myslím, říkám a dělám bylo v harmonii, což znamenalo hlavně nebát se názorů ostatních a začít žít podle toho, co si myslím, že je správné.

Vznikla tak osobní výzva, můj projekt Cesta vpřed, ve které jsem se veřejně zavázal k několika cílům, kterých hodlám během roku 2018 dosáhnout. Jedná se hlavně oblast sportu, o životosprávu, etiku (veganství, vegetariánství) a ekologii (zero waste).

Chci se těmto věcem, které mě naplňují a dávají mi smysl do života, věnovat jak jen můžu, sdílet je s ostatními, posouvat se vpřed a v posunu pomáhat i ostatním, kteří vidí věci podobně, ale potýkají se se stejnými problémy, jako jsem míval já. Chci se neustále rozvíjet a jednoho dne třeba vybudovat silnou komunitu lidí, kteří vidí věci podobně a mají společné zájmy.

 

Ale hlavně žít - žít konečně naplno.

 

triatlon.jpg