Jdi na obsah Jdi na menu

Změny 2/3

17. 10. 2018

 

Pokračování včerejšího reportu...

20180919_062912.jpg

PROČ?

Časem a postupnou automatizací některých věcí zapomínám, proč jsem kdy s něčím začal a co jsem od toho původně očekával. Ona otázka „proč?“ by měla být něčím, co má člověk stále v hlavě a nesmí se vytratit. Může to mít špatné následky, z nichž jedním z nejhorších může být ztráta motivace.

Bylo jich asi víc, už ani nevím, ale když se hlouběji zamyslím, tak jsem měl tři hlavní „proč?“, z nichž to třetí jsem si uvědomil až teď:

  1. Zaprvé odizolovat sebe – vylézt z ulity a konečně začít roztahovat křídla. Projevit zájem, projevit touhu a nadšení, ať už šlo o sport nebo cokoliv jiného. Projevit se. A ať už se dílčí úkony jakkoliv dařily, nebo ne, svůj účel to plnilo a plní.
  2. Odpověď na mé druhé „proč?“ bylo – chci se cítit svobodným a tak i více šťastným.
  3. Třetí „proč?“ bylo najít se skrze věci, které jsem si toužil v životě zkusit a věnovat se jim.

Zahodit stereotypy a zkusit žít jinak. A daří se to. Čím víc zkusíš, tím víc poznáš, především sebe samotného.

Někdy může být odpověď na tuto otázku prostě znít „proč ne?“. Příkladem je má cesta na z Trutnova na Lipno. Neměl jsem žádný ohromný důvod proč to zkusit a zároveň žádný důvod, proč to nezkusit. Byla touha, byla možnost a víc jsem se nad tím zamýšlet nemusel. Stačilo jen jít kupředu. Dává to odvahu zkoušet nové věci bez nutnosti něco všelijak zdůvodňovat, ať už jen sobě kvůli vlastním pochybnostem, nebo ostatním lidem.

Když zkusíš to, co toužíš ozkoušet, dojdeš k některému ze třech různých poznání o sobě samotném:

1.Zjistíš, že je to opravdu něco pro tebe.

2.Zjistíš, že to není zcela pro tebe, ale něco, co má podobné nebo stejné vlastnosti, by mohlo.

3.Zjistíš, že to není vůbec pro tebe a měl bys hledat dál někde jinde.

A to nemluvím o tom, že více poznáš hranice svých možností. Někdy budeš třeba dost překvapen.

20180921_073031.jpg

Říkal jsem tři? No sakra! Je tu ještě čtvrté „proč?“, a to dost důležité, protože jde o sdílení. Považuju za škodu, nechávat si jen pro sebe věci, o kterých si myslíme, že by mohly být někomu prospěšné. V dnešní době sdílíme kdeco (třeba legrační videa s kočkami, kterých je plný YouTube, a nelegálně natočené filmy v kině), ale málokdo se má k tomu, aby sdílel svůj vlastní, upřímný a autentický názor, postoj nebo zkušenost.

Mé čtvrté „proč?“ zní:
Protože chci předat dobrou message a pomoct tak těm, co to mají podobně. Mladým lidem, co bloudí životem a nenachází v něm pevný bod a vhodné zájmy (např. namísto ožíračky každý pátek večer až do svítání, jak bývá zvykem). Vrstevníkům a i těm mladším, kteří mají celý život před sebou.
A co je aktuálně obsahem mojí message k nim?

  • Nebát se zkusit začít dělat to, po čem toužíme.
  • Nebát se názoru ostatních a přijímat kritiku, ať už pravdivou, nebo ne.
  • Nebát se dělat chyby a prožívat i pády, nejenom úspěchy.
  • Neustále objevovat, nejen svět kolem sebe, ale hlavně sebe samotné.
  • Být ke všemu otevřený, nikdy se neuzavírat před novými myšlenkami, ať už na něco již mají pevný názor, či nikoli, protože to, co se jeví jako pravda, jí nemusí vždy být. Správný názor se může v okamžiku příchodu nového faktu stát tím špatným. Je důležité nelpět na svém názoru více, než na dobrých vlastnostech a chování.
  • Vyvarovat se vlastnímu pokrytectví, neautentičnosti, útočnosti a uzavřenosti.
  • Být sám sebou za každé situace a být schopen si svá stanoviska obhájit.

Třetí a poslední část zítra pod odkazem ZDE