Jdi na obsah Jdi na menu

Zero waste diary #1

5. 8. 2018

 

Problematika zero waste, nebo-li bezodpadového přístupu k životu, je, jak jsem zjistil, něco, na co si člověk musí opravdu udělat hodně času. Můj dřívější pokus o započetí pravidelného psaní o zero waste skončil stopkou hned u snad prvního článku. To bych chtěl napravit, a tak jsem se rozhodl o započetí, zatím nevím jak dlouhého, jelikož netuším, jak mi to vyjde, seriálu o bezodpadovém žití.

Zároveň půjde o mou vlastní monitoraci postupu, protože se vším o čem v této věci napíšu, se budu potýkat ve svém životě a řešit to.

ÚVODEM

Zero waste, nebo-li bezodpadový přístup k životu, je filozofie/životní styl odmítající tvorbu jakéhokoliv odpadu, přijatelně pouze toho, který se dá (ale až v poslední fázi) zkompostovat. Namísto nakupování jednorázových a balených výrobků, jejichž části, obaly nebo celé výrobky, musíme následně zrecyklovat (dokud však nedojde do bodu, kdy již takový předmět zrecyklovat nelze), upřednostňuje způsoby vyhýbání se tvoření odpadu několika způsoby, takzvaná zásada 5Z.

Než ti však ukážu 5Z, doporučím ti knihu Domácnost bez odpadu, jejíž autorkou je Bea Johnson, která je považována za jakousi průkopnici tohoto životního stylu. Nedávno jsem od ní sdílel na webu video "Dva dospělí, dvě děti, nulový odpad.", které nabízí krásný náhled do zero waste života.

beajohnson

ZÁSADA 5Z

V originálním anglickém znění 5R

  1. zamítnout (refuse)
  2. zredukovat (reduce)
  3. zužitkovat (reuse)
  4. zrecyklovat (recycle)
  5. zkompostovat (rot)

ZAMÍTNUTÍ

Zamítáme to, co nepotřebujeme. Nevidíme to, nevnímáme to, ale do svého života, do své domácnosti, necháváme volně vstupovat věci, které jsou k ničemu, a to ve velkém. Jedná se o různé jednorázové výrobky (igelitky, plastové láhve, kelímky, víčka, brčka, příbory na jedno použití), tretky zdarma (různé dárečky z večírků, hotelové toaletní potřeby, reklamní vzorky, tašky s dárkovými předměty z různých akcí), a třeba ještě nevyžádanou poštu (reklamní letáky, které stejně skončí v koši, je jedno, zda je to koš na papír, nebo komunál, magazíny, které nikdo stejně nečte a dokážou se doma válet nerozbalené klidně měsíce).

JEDNORÁZOVÉ VÝROBKY

38434459_715102205488858_4263723221397798912_n.jpg

Už jen to slovo jednorázové musí člověku stačit k uvědomění, že musí neustále kupovat/využívat nové dokola a dokola. Igelitky a plastové sáčky v obchodě jsem vyměnil za jutovou tašku, kterou jsem si koupil v Tescu a plastové sáčky za látkové (lněné, bavlněné). Mám sáčky z pražského Bezobalu, náchodského Nebalíme to a opravdu hezké a nejnovější z nového trutnovského bezobalového obchodu Krok, který se momentálně stal mým nákupním útočištěm. Považuju to za jeden z prvních kroků k bezobalové domácnosti. Je to snadné a člověk má ze svého nákupu ihned dobrý pocit. K nákupu některých potravin vůbec bezobalový obchod nepotřebuješ, ale když už ho máš po ruce (ahoj, Trutnove!), tak je velká škoda té možnosti nevyužít. Nakupovat jako dříve by teď bylo pro mě neúnosné a nepraktické, a když si vzpomenu, kolik jsem doma vždy hodil do koše sáčků a teď už je doma nevídám, je to strašně osvobozující. Až s odstupem času si člověk uvědomí, jak moc bylo takové nakupování zbytečné.

Balené vody jsou přežitek a už dlouho je nekupuju. Proč taky, když dnes každému doma teče pitná voda z kohoutku. Balená voda je v porovnání s kohoutkovou luxus, navíc zabalený do jedné z ekologických katastrof moderní doby. Jako druhý argument proti vidím ve škodlivosti ve smyslu uvolňování škodlivých látek z plastů při špatném skladování (např. vystavení slunci apod.).

Nedávno jsem si pořídil skvělé věci na e-shopu econea.cz, který navíc dbá na ekologickou stránku přepravy k nakupujícímu ve smyslu používání již použitých a recyklovatelných materiálů. K pořízeným věcem:

TRETKY ZDARMA

Kolik takových věcí se ti doma jenom někde valí čekajíc na všemi známé "až"? Někdy se tomu ale vyhnout nedá, třeba když jsem se zaregistroval na nějaký závod vis. letošní triatlon a půlmaraton, vždy jsem musel dostat igelitovou tašku s čipem na nohu a svým číslem. Naneštěstí i s dalšími letáky a k tomu vzorky zdarma. Tím, že dané předměty někomu daruješ, protože je nechceš však nezabráníš jejich zbytečnému vzniku, ale aspoň neputují do tvého života. Napadlo mě, že při další přihlášce, kterou si budu v budoucnu podávat, uvedu do poznámek, že nic z toho nechci a budu doufat, že tomu tak bude a dostanu jen povinnou výbavu. Pokud ne, je zde možnost někomu na místě svůj "dar" nabídnout, ale jako ještě lepší možnost mě napadá na místě odmítnout, vysvětlil a vrátit jako projev nesouhlasu s touto praktikou. Sponzor události určitě příjde na jiný způsob reklamy, když dostane více impulsů od zúčastněných.

Pak tu máme věci jako jsou hotelová mýdla a další kradené zbožíčko, které si člověk vezme jako suvenýr se slovy "to nikomu chybět nebude". A po roce to najde doma zahrabané v šuplíku jen tak se povalovat.

Reklamní propisky a bločky z různých akcí. Propisky většinou vydrží krátkou dobu, pokud nejsou kvalitní a doma jich bývá až až. Pohrávám si s myšlenkou koupi kvalitního doplňovacího pera, které dokáže razantně snížit přísun tohoto typu zbytečností ve smyslu odstranění nutnosti kupování neustále dalších a dalších jednorázových per. A papírové bločky v dnešní době chytrých telefonů se stávají pomalu přežitkem doby. Například na nákupy používám aplikaci Wunderlist, která má navíc možnost propojení s jiným uživatelem. Dám příklad: Když jedu na nákupy, napíšu přítelkyni, jestli nechce něco koupit. Máme sdílený "lístek" v aplikaci, do kterého ona vloží své položky a já je okamžitě vidím. Tahle chytrá věc navíc může mít více využítí, než jen na pouhé nákupy (já si navíc zaznamenávám tipy na knížky, což je další věc, která je hodna sdílení s přáteli).

A bylo by toho více. Každý z nás již někdy nějakou tu tretku domů přinesl a tak ho samotného napadnou další a další příklady.

LETÁKY A NEVYŽÁDANÁ POŠTA

38391726_318274982072240_8793598732835749888_n.jpg

Pokud jsi člověk, který letáky využívá, dívá se v nich po slevách doma než vyjde nakupovat, pak doporučím bezodpadovou alternativu, a to dívat se na letáky online. Většina velkoobchodů dnes má na svých stránkách aktuální slevové letáky. Pak je tu ještě aplikace Stocard, kam si načteš svoji slevovou kartu daného obchodu, abys ji nemusel nosit stále v peněžence s kupou dalších karet, a jakmile je karta načtená, je možnost zobrazit si v appce leták daného obchodu.

Že letáky a další nevyžádanou poštu nechceš a máš toho plnou schránku? Bloggerka Marti z loveyourhome.cz to napsala moc hezky, že je zbytečné, abych něco vymýšlel sám. Její větu jsem si hodil na vlastní schránku (ale docela nevkusně a z nutnosti, aby tam již něco bylo, čili do budoucna si chci nechat udělat nějaký hezký kovový štítek).

"Dejte si na schránku zprávu o tom, že už je dostávat nechcete. Že zprávu na schránce máte, ale přesto vám ji hodní roznašeči v dobré víře stále plní? Zkuste změnit text ve zprávě. Místo klasického “STOP reklamě”, použijte: “Do naší schránky patří jen pohledy a dopisy. Děkujeme, že nám do ní nic jiného nevkládáte."

Zamítnutí je bohužel těžké z hlediska společenského přijetí. V době, kdy si každý bere, co je mu nabízeno, můžete někoho odmítnutím urazit. Je proto potřeba své blízké seznámit s naším přístupem a pochopitelně vysvětlit. Možná se i přesto setkáš s tím, že se někdo urazí, ale to už se nedá nic dělat, však on to časem třeba pochopí. Co mně osobně se na zamítání líbí je to, že ničí takovou tu nutnost, někomu něco dávat jen proto, že "se to tak prostě dělá" (třeba svátky). Zamítání je kouzelné v tom, že spíše na dary se soustředí na interakci. Přecijen když nemáte nikomu co dát, tak ho pro pocit zadostiučinění třeba někam pozvete. Myslím si, že je hezčí s někým strávit společný čas, než mu koupit nějakou "ptákovinu", která se mu pak bude válet doma v "bordelšupleti".

Pak tu jsou ale další situace. Odmítnout někoho, kdo ti nabízí leták nebo jakýkoliv vzorek čehokoliv, je jednoduché, ale jít si například do bistra pro jídlo s sebou a přijít s vlastní nádobou může někoho uvést do rozpaků, protože se může cítit, jako úplný podivín, ale vše je o cviku, následně o zvyku. Někdy se z na první pohled nepříjemné situace může vyklubat situace příjemná. V Praze na Pankráci v OC Arkády je stánek se sušeným ovocem a různými suchými plody a cukrovinkami. Chtěl jsem si koupit sušené fíky do svého látkového sáčku z pražského Bezobalu, což paní trochu vyvedlo z míry, vypadalo to, že zde nepochodím, ale nakonec se mě usměvavě zeptala, kde jsem takový hezký pytlík sehnal (zelený s bílými puntíky). Je potřeba to zkoušet a překonávat se.

V pokračování rozeberu problematiku zredukování, případně i zužitkování.