Jdi na obsah Jdi na menu

Začínám!

1. 1. 2018

 

Když se zpětně dívám na to, co jsem zatím v životě dokázal a kam jsem se dostal, tak mi dochází, že za těch jednadvacet let jsem nikdy v ničem nevynikl a nedosáhl sebou určených cílů - prostě kulový. Vždy jsem odbočil na scestí, nebo jsem se z různých důvodů vzdal. Až doteď jsem jen tak proplouval životem. Vždy ve mně byla víra ve velké věci a vždy ve mně bylo nadšení, které však málokdy přežilo boj s nejrůznějšími překážkami, a mohly být i sebemenší. Často jsem si říkal, co je to za život, když k ničemu nesměřuji a vlastně jen přežívám. Musel jsem udělat radikální krok.

 

cp1.jpg

 

ÚVOD DO PROJEKTU

 

K blížícímu se konci roku 2017 jsem se rozhodl vyzvat sám sebe na souboj s neustálou prokrastinací a vznikl tak veřejný cíl, projekt a má největší výzva, kterou jsem si kdy stanovil, Cesta vpřed. Určitě jsi někdy měl tu touhu změnit svůj dosavadní život. Dal sis cíle, za kterými bys rád šel a dotáhl je až do zdárného konce, ale poté jsi narazili na různé bariéry, bránící v dosažení vysněného cíle. Takové bariéry můžeš vidět kolem sebe denně a tvoje cíle jsou kvůli nim nedosažitelné. Ale to, že je vidíš, neznamená, že doopravdy existují.

 

Co tím vším chci říct? Vsadím se s Tebou, že jednou z největších bariér byla většinou určitá forma strachu, konkrétně z názorů ostatních, jejich řečí, posměšků, pochybností, nedůvěře a soudů. Uzavíráš se tak v komfortní zóně, kde se cítíš bezpečně a nedotknutelně, jenže tato zóna ti uzavírá cestu za tvými sny, jak malými, tak velkými. Na názorech ostatních lidí Ti záleží, ať už je to jakkoli nelogické. Tuto "bariéru" si ale vytváříš ty sám jen ve své hlavě - neexistuje!

 

Žiju v přesvědčení, že každý z nás může dosáhnout velkých věcí, ale musí si za tím skálopevně jít. Když člověk v tom, čeho by chtěl dosáhnout, vidí naplnění, pak je to správný cíl a měl by udělat co nejvíc může pro to, aby cíle dosáhl. Když vidí možnost, měl by jí využít. Je zbytečné váhat nad tím, jestli se to povede a jak se na to budou ostatní dívat, protože ostatním to může být ukradené. Ve chvíli, kdy si začneš ve svém životě dělat to, po čem toužíš a vydržíš prvotní nátlak, tak lidé, kteří Ti hážou klacky pod nohy po nějaké době zmizí (už je nebudeš zajímat a půjdou házet klacky pod nohy někomu jinému), nebo Tě příjmou (zažil jsem si to již při přechodu na veganství). A když máš opravdu štěstí, najdete mezi nimi někoho, kdo se k tobě přidá a to zapálení pro danou věc posílí .

 

Píšu to všechno, jako kdybych to měl už vše za sebou, jako bych dávno překonal všechny překážky, což by se vylučovalo s tím, že chci vést boj proti vlastní prokrastinaci. Jasný, stojím na startu, ale už jen tím, že čteš tyhle věty na tomhle webu je výsledkem toho těžkého prvního kroku, na který má málokdo koule (a že to je podle mě krok jako kráva).

 

Nápad založit si webové stránky jsem měl v hlavě už delší dobu, ale až s poznáním člověka, ve kterém jsem spatřil představu sebe samého za pár let, jsem dostal nápad dát si opravdu velký "hec". Ten člověk je pro mě velikou inspirací tím, že stojí pevně na svých nohách, jde si za svým, nebojí se být vidět a dělá hlavně to, co má rád a co ho naplňuje, což jsou pro mě znaky úspěšného člověka . Řeč je o mém spolužákovi na VOŠZ Mgr. Martinu (Maťovi) Čupkovi.
 

A teď k věci!
 

ZÁMĚR PROJEKTU
 

Cesta vpřed si klade za cíl zabít dosavadní stereotypy, špatné návyky a nahradit je novými, od kterých čekám, že mě dokáží posouvat v životě kupředu.

 

JAK BY TOMU MĚLO BÝT     JAK TOMU BYLO DOTEĎ

více se věnovat pohybovým aktivitám (procházky, pěší turistika, sport)

všude jsem se dopravoval autem, procházka pro mě byla sváteční událostí, na kolo jsem šáhl naposledy před půl rokem, ale občas jsem si šel zaběhat, doma jsem dokázal prosedět hodiny u PS3

začít se zdravě stravovat (i vegan umí být pěkný prase) a zbavit se zdraví škodlivých návyků

jedl junk food, smažená a málo pestrá jídla, rafinované potraviny, polotovary, energy drinky, kouřil (i když v poslední době hodně málo)

napravit svůj dosavadní zdravotní stav (ve svých 21 letech mám téměř stařecké problémy se zády a už ani nevím, jaké to je nemít bolesti)

bolest zad každý den, na kterou už ani prášky nezabírají

chovat se šetrněji k životnímu prostředí (snížit svou ekologickou stopu na možné minimum)

trochu jsem se věnoval třídění odpadu, ale ne vždy jsem na to dbal, již zmíněné časté ježdění autem, doma se mi hromadily igelitové tašky a pytlíky, používal jsem jednorázové věci

naučit se řádné organizaci času a tím maximalizovat produktivitu

vždy jsem vše dělal na poslední chvíli

naučit se správně vynakládat se získaným časem a tím maximalizovat efektivitu

jelikož jsem vše dělal na poslední chvíli, výsledky byly většinou chabé

investovat hlavně do užitečných a potřebných věcí, zbavit se krámů, které jsou k ničemu, vyčistit tak svoje okolí a tím i mysl nakupoval jsem zbytečnosti a doma měl kupu krávovin, na které jenom sedal prach a člověku nenesly žádný užitek

Dále jsem na rok 2018 si stanovil konkrétní cíle, kterých bych chtěl dosáhnout a které by byly vlastně potvrzením toho, že opravdu někam směřuji. Cíle jsou hlavně sportovní, protože je lze označit za měřitelné.

 

 

SPOLUPRÁCE
 

Vždy je lepší nebýt na určité věci sám a Cesta vpřed mezi ně rozhodně patří.
 

Maťo, jakožto dlouholetý výživový poradce souhlasil, že sestaví veganský jídelníček na míru mým potřebám na základě mých potravinových preferencí, monitorace stravovacích návyků, InBody vyšetření a poměrně široké anamnézy (analýza motivace, cílů, životosprávy, časového managementu během dne, chuťových preferencí, mentálního nastavení, zdraví, kondice a pohybu). Ten kluk (sice mu bude třicet, ale když jste s ním na jednom pokoji, dělá pěkný "klukoviny") je fakt borec a přál bych Ti ho poznat.
 

Další, kdo souhlasil, že mi pomůže byl dobrý kamarád mého bratra a skvělý sportovec Lukáš Turek, který souhlasil s tím, že mi pomůže s přípravou na půlmaraton a triatlon. Taky nepochopitelnej člověk. Je stejně starej jako já, ale za svůj život je desetkrát tak dál. V novém roce ho čeká neoficiální mistroství světa v triatlonu, takže doporuřuju ti ho sledovat. Tady jeho motivační video z konce roku 2016, ať si o něm uděláš obrázek:
 

 

TĚLESNÉ PARAMETRY
 

Součástí Cesty vpřed je i sledování očekávaného zlepšení fyzického stavu vzhledem k plánům a k nim přizpůsobené stravě. V průběhu projektu (zatím nevím v jakých intervalech) hodlám udělat porovnání pro lepší viditelnost pokroků.
 

Během ledna snad (bohužel, nápad přišel těsně před novým rokem) přibudou i výsledky od sportovního lékaře pro ukázku postupného zlepšování výkonnostní složky.
 

Můj stav ze dne 7.  12. 2017 je následující:


inbody_michal-petira_0712_2017.jpg

 

Chci se Tě zeptat - co považuješ za nejdůležitější komoditu na světě? Za mě je to čas. Čas, který můžu využít k dosažením cílů, které si chci splnit a k dělání toho, co mě naplňuje a činí šťastným. Pokud Tě mé odhodlání aspoň trochu povzbudilo, využij to a udělej první kroky za šťastnějším životem. Nenech se odradit ostatními lidmi, kteří svůj čas ztrácí kritikou lidí, kteří by chtěli dělat něco, k čemu by se oni stěží dokopali. Vytři jim zrak tím, že se narozdíl od nich nebudeš bát vzít svůj život do vlastních rukou. Je ať život zanese kam chce, ale Tebe ne. Ty musíš převezmout veslo a ten koráb dostat do své vlastní cílové destinace.
 

Co tak prozatím víme (nebo spíš nevíme?), tak žijeme jen jednou. Dělěj to, co máš rád a neplýtvej omezeným časem, který Ti byl dán.

 

Přeju Ti hodně štěstí v novém roce a také odvahy, jít si za svými, ať už novými, nebo starými, cíly. Doufám, že projekt budeš s nadšením sledovat. Pokusím se ze sebe vydat co nejvíce budu moct a svými výsledky tě neustále nakopávat k odvaze převzít nad svým životem kontrolu a dokázat si jít za svým. 
 

"Kdo chce, hledá způsob - kdo nechce, hledá důvod."

Jan Werich