Jdi na obsah Jdi na menu

Cesta vpřed - únorový souhrn

1. 3. 2018

 

Lednový souhrn byl dost obsáhlý a kdybych takhle dělal každý měsíční souhrn, asi by to zachvilku nikdo nečetl. Budu se tak jen dělit o ty věci, o kterých budu mít co za dané období říct. Tak tady to máš!

28584672_1600844333365932_819414867_o.jpg

Únor byl pro mě dost hektickým měsícem. Stejný počet směn jako každý měsíc, avšak menší počet dní, takže větší nahuštění prací. Do toho opět přišla moje škola (kde jsem konečně úspěšně uzavřel zimní semestr), maturitní ples zdrávky Trutnov, který si pamatuju tak z poloviny, a když už přišlo na volno, tak jsem v něm měl málo času na sebe.

SPORT

I přesto jsem však zvládal věnovat se adekvátně sportu, hlavně, vzhledem k tomu, jak je v poslední době mrazivo, plavání.

28168069_190570975049165_8268621408069365833_n.jpg

Přijde mi, že jsem od začátku nového roku udělal obrovský skok ve svém plaveckém výkonu. Dříve jeden bazén (25 metrů) a minuta na rozdýchání, teď 12 bazénů (300 metrů) a pořád mi plíce stačí. Bude to dost tím, že se mi povedlo najít jakýsi klid ve vodě.

Člověk když plave např. kraula, tak kope nohama jako o život, protože má neustálý pocit, že padá nohama dolů, což je pravda, ale pak se v tom neklidu nedokáže soustředit na vlastní vyvážení. Dal jsem si tak na tom záležet a zjistil jsem, že při správném vyvážení (zpevněné břicho a vrchní část těla míří lehce ke dnu) není pomalu ani potřeba kopat nohama. On se ten kraul dá zvládnout téměř bez toho, což pro mě dříve bylo nemyslitelné.

Protože jsem už nemusel zuřivě kopat nohama, abych se udržel na hladině, tak jsem neměl takovou spotřebu kyslíku a zadýchávání jsem eliminoval, což následně vedlo k většímu klidu a mohl jsem lépe rozvíjet svou techniku (vkládání rukou zpět do vody, vytahování z vody, hydrodynamické protažení těla, optimální frekvence dýchání atd.).

Nedávno jsem šel s Lukášem plavat s tím, že potřebuju, aby mě někdo zabil. Už se mu to jen tak nedaří - jeho drill docela zvládám. Když jde člověk plavat v 5:45 ráno, dá si skoro 1500 metrů a během dne má chuť na nášup, myslím si, že už to něco znamená. Začínám mít takový dojem, že plavecká disciplína v triatlonu pro mě nebude žádná obtíž, a navíc se z toho pro mě stal příjemný koníček, při kterém se dokážu skvěle odreagovat.

Cyklistika vázla. Když bylo hezky, nebyl čas. Když už bylo hezky, byly takové mrazy, že jsem se po sedmi minutách jízdy vrátil domů a sotva jsem si odemknul, jak mi i přes teplé cyklo-rukavice bolestivě omrzly prsty. Začal jsem tak chodit alespoň na cyklotrenažer do sportovního centra Olymp Trutnov.

S běháním to snad bude už jen lepší. V pondělí jsem byl na vyšeření na ortopedii, kde mi bylo řečeno, že mám opak plochých nohou. Dostal jsem doporučení na rehabky s tím, že bych měl podstoupit něco jako kondiční cvičení pro postiženou nohu, dále mi byl předepsán protizánětlivý sprej a náplasti na noc. Také mi bylo doporučeno, nechat si vyrobit vložky do bot na míru. Rehabky si do konce týdne někde ještě zařídím, kde mi vyrobí vložky na míru, to musím zapátrat.

Zkusil jsem si zaběhat v Olympu na běžeckém páse, což se chvilku dalo bez problému, později jsem však přesedl na cyklotrenažer, takže nevím, jak moc bych mohl na páse nohu zatěžovat. Musím to prubnout, případně je tu na otřesy nenáročný orbitrek. Dokud se to nedá dokupy, musím si to nějak vykompenzovat, abych nezaostával.

Nejzajímavější věc z celého měsíce je asi to, že jsem byl u sportovního lékaře MUDr. Koldovského v Jilemnici, kde jsem podstoupil spiroergometrii. Mám tak konečně černé na bílem, jak jsem na tom po kondiční stránce.

SPIROERGOMETRIE

28641422_1600277820089250_560502452_o.jpg

Jedná se o zátěžové vyšetření. Nejprve probíhá měření váhy a výšky, podkožního tuku tzv. kaliperačními kleštěmi, EKG, tlaku a pulsu a maximálního nádechu a výdechu v klidu a bez pohybu, poté buď na rotopedu anebo běžeckém páse (já jel na rotopedu).

Nejprve probíhá zahřívací kolo bez dechové monitorace. Pak druhé zcela monitorované, kdy za jízdy zátěž postupně stoupá, dýcháš přes "hadici", aby mohla být zaznamenána určitá data z tvého dechu. Během zátěže ti je měřen tlak a puls, EKG a monitorován podíl vydechovaného kyslíku a vydechovaného oxidu uhličitého. Zátěž stoupá až to úplného maxima, takže je to záhul, ale stojí to za to. Po dosažení maximálního výkonu se měří hodnoty při návratu do klidového režimu. To je tak vše, co k tomu můžu jako laik říct. Možná už jen to, jak pro mě bylo zvláštní, že vyjímečně někdo měřil EKG mně a ne já jemu.

28170143_1586482398135459_1171955707_o--2-.jpg

Jak je psáno v závěru: nadprůměrná obecná zdatnost, výborná vytrvalostní síla dolních končetin a průměrná VO2max

Všimni si prvního zvýrazněného parametru W170/kg. Ten vyjadřuje pracovní výkon, kterého jsem dosáhl při TF (tepové frekvenci) 170 tepů/min. Mám za to, že mi MUDr. Koldovský říkal, že nadprůměr je od 120% nahoru. Takže ano, vyšvihl jsem se z průměru, ale ne o moc. Ale i tak mě to těší, protože jsem u sebe čekal jen průměrné hodnoty.

VO2/kg (druhé zvýrazněné) a VO2max (v závěru) ukazují na schopnost zužitkovat přijatý kyslík. Nevím, jaká jsou rozmezí, ale má hodnota je průměrná a měl bych se snažit ji tréninkem zvyšovat.

Dále je zmíněna výborná vytrvalostní síla dolních končetin, k čemuž mi pan doktor Koldovský řekl, že to je moje nejsilnější stránka. Mám za to, že se to počítá max. hodnota zátěže (320 W)/váha v kg (59,4). Ono by to sedělo, protože pokud vydělíme tato čísla mezi sebou, vyleze nám z toho 5,218, zaokrouhleno na v závěru psaných 5,2. Mými slovy, snad správně, byla zátěž, kterou jsem zdolal vzledem ke svojí váze, nadprůměrná.

Pro můj trénink mi pan doktor napsal rozmezí TF, ve kterém by se můj trénink měl pohybovat pro dosažení lepších výsledků, tj. 179 - 189 tepů/min.

Zbytek nedokážu okomentovat, protože tomu nerozumím, ale Maťo mi to nedávno, když jsme spolu byli opět na škole, vysvětloval. Taky mě seznámil s důležitým pojmem aerobní práh. Pokud si dobře pamatuju, jedná se o hodnotu TF, kdy již tělo nebere energii z tuků, ale ze svalového glykogenu (zásobního cukru). Jakmile přesáhnu práh, tělo si bere energii z cukrů, protože nedokáže dopravovat dostatek kyslíku do buněk těla. Jenže drancování zásob kyslíku podporuje vytváření laktátu (kys. mléčné) ve svalech a tím pádem vzniká svalová bolest a rychlejší vyčerpání. Proto by mělo být mým cílem posouvat svůj aerobní práh výš, abych zvýšil svou vytrvalost.

Musím si MUDr. Koldovského a jeho kolegy pochválit, protože jsem se dočkal příjemného a vstřícného přístupu. Pokud sportuješ a měl by jsi zájem nechat se vyšetřit, tak se není čeho bát a rozhodně to stojí za to, nějakou tu kačku to stojí, ale když si jednou ročně zajdeš zjistit, jak se zlepšuje tvoje výkonnost, tak to je jedině k plusu a výhodná investice. Navíc čekačka není nijak dlouhá, já jsem byl objednaný asi dva týdny, což je, dle mého názoru, zcela adekvátní.

ORGANIZACE ČASU

Bylo ho málo, ale pořádek jsem si začal dělat. Opět jsem (od 12. 2.) vzkřísil buzerlístek, který si poctivě vyplňuju a snažím se buď večer předem nebo hned z rána sepisovat TO-DO toady list úkolů, které musím během dne vykonat (musím už napsat o knížce Konec prokrastinace, abych ti to mohl pořádně nastínit). Občas se nějaký den nevyvede podle mých představ, někdy je zase naopak až moc povedenej.

"Neúspěch není opakem úspěchu, ale jeho součástí"

Také se snažím (a mám to i v buzerlístku), co nejméně dní v týdnu vařit a nakupovat, protože to jsou strašní žrouti času. Jsem rád, že se mi celý jeden týden v měsíci dařilo nevařit, což bylo ale způsobeno tím, že jsem si dělal jednoduchou studenou kuchyni a k tomu byl na dvě noci v Praze, kde si nemám jak vařit.

ZERO WASTE

Ve včerejším reportu jsem vypíchl své měsíční snažení, ačkoli se člověku může zdát, že by se to dalo udělat vše za jeden den. A ono asi dalo, jenže to bych nesměl bejt jak motorová myš a lítat od jedné věci k druhé. Každopádně jsem spokojen s posunem k lepšímu, který doma nastal a ještě nastane, protože čím míň věcí, tím míň starostí, čímž netvrdím, že bych inklinoval k nějaké formě askeze, ale pokud jsou v mém blízkém okolí věci, které mi nenesou nic dobrého, je nejlepší se jich vzdát. Ale tak to funguje snad se vším.

KOUŘENÍ

Dnes je to 60 dní, co jsem si nezapálil. Nádhera!

ZÁVĚR

K ostatním oblastem mojí Cesty nemám za únor moc co povědět, ale věřím, že nový měsíc bude lepší. Pořád se učím v tvé své směsi cílů a zájmů najít udržitelný systém, což chce neustálé zkoušení a trpělivost.

Březen se tváří přívětivě stejně jako můj rozpis směn, takže od sebe očekávám velké nasazení snad ve všech sebou vytyčených oblastech. Drž mi palce a sleduj Cestu vpřed (FB stránka zde)!

Měj se makej na sobě!

img014.jpg